Ohpit norovirus jođus

Norovirus njoammu álkit ja ferte easttadišgoahtit nu fárgga go vejolaš jos vávjját infekšuvdna lea njoammumin/njommon.

Dutkamat čájehit ahte alkoholbáserejuvvon giehtabuhtisteamit eai leat nu ávkkálaččat norovirusinfekšuvdnii. Dábálaččat gieđaid bassat čázis ja sáibbuin lea erenoamáš dehálaš norovirusa eret oažžut. Muđui lea alkoholbáserejuvvon giehtadesinfekšuvdna ávkkálaš easttadit maŋga eará njoammudávdda.
 

Dábálaš sivva čoavje/čoalle dávddaide

Norovirus lea dábálaš sivva njoammu čoavje/čoalledávddaide ja mailmmidásis lea unnimusat 50 % norovirus sivvan dáid njommudávddaide. Dávjjimusat buhcet olbmot Norggas norovirus dávdda dálvit.
Olbmot buot agiin sáhttet oažžut dávdda, muhto dávjjimusat ii leat dávda garas ja vássá moadde beaivvis olbmuin geat muđui leat dearvasat.
Dan rájes go dávda njoammu mannet 12–48 tiimmu dassášii go olmmoš buohccá. Symptomat leat ahte olbmos álgá fáhkka váimmu unohastit, vuovssadišgoahtá, čoavji álgá bávččastit ja lužohišgoahtá. Máŋgasiidda bohtet maid symptomat nugo feber, deahkke- ja láđasvearka ja oaivvebávččas.
Olbmos geasa jo lea njommun dávda, njoammuda dávdda earáide álkimusat dan baji go vuovssat ja luhčo. Dávda sáhttá maid njoammut maŋŋá go dávdasymptomat leat jávkan. Maŋŋá 48 tiimu ii leat olbmuin šat njoammu dávda badjelis.Dábáleamosat sáhttá olmmoš mannat fas barguid dahje skuvlii go dovdá iežas dearvasin. Danne go olbmos sáhttá leat ain njoammu dávda badjelis vaikko dovdá iežas dearvasin, de lea erenoamáš dehálaš gieđaid buhtistit bures  vuosttas beivviid maŋŋá go lea dearvvasnuvvan. Olbmot geat leat borramušaiguin bargamin eai galggá mannat bargui ovdal go 48 tiimmu maŋŋá go vuovssadeapmi ja luhčadávda lea mannan badjel. Mánáidgárddemánáid galgá doallat báikkis jos leat symptomat ja eai galgga mánáidgárdái ovdal go leat mannan 48 tiimmu maŋŋá go lea heaitán vuovssadeamis ja luhčumis.

Easttadeaddji buhtisindoallan ráđit
Deháleamos easttadeaddji doaimmat norovirusa infekšuvnna vuostá leat buorre giehta- ja kievkkanbuhtisindoallan. Buorre giehtabuhtisindoallamiin oaivvildit ahte basat gieđaidet bures sáibbuin ja golgi čázis. Sajiin gos leamaš vuovssanas- dahje luhča rávvet buhtistit dakkaviđe, áinnas sihkkaldas báhpáriin. Dasto buhtista dábálaččat čáziin ja buhtistanávdasiin. Dábáleamos buhtistanávnnas lea Klorin maid sáhttá geavahit. Čuovo geavahankonsentrášuvnna mii čuožžu boahtalis (1 dl 5 lihtter čáhcái). Váldde vuhtii ahte materiála gierdá klora.  Buot guoskkahansajit (hivsset, uksageavjjat, šávgalat) sáhttet buhtistuvvot seammálágán čáziin.

Ustitlaš dearvvuođaiguin
 
Lars-Kristian Kvalheim
Deanu ja Unjárgga gielddaváldodoavttir