Jagi 2022 rehketdoallu čájeha ahte mii leat plussa 6 miljovnna bealde!

Unjárggas lea buorre gielddaekonomiija, vaikko dilli lea gáržon maŋimuš guovtti jagi áiggi. Goluid garra lassáneapmi divššu ja fuolahanbálvalusaid suorggis ja skuvllas leat sivvan dasa. Dáid surggiin golut leat lassánan measta 9 milijovnnain kruvnnuin guovtti jagis. Skuvllas leat ovdamearkka dihtii bargiid golut, geat eai bargga oahpahusain, duppalaston 2.5 milijovnnas 5 milijovdnii guovtti jagis. Dát lea midjiide hástaleaddji, go midjiide ii buhtaduvvo dákkár lassánan goluid ovddas.

Gielddastivrra mearriduvvon 2023 bušeahtas lea 3.5 miljovdnasaš geahpedus orrun ja fuolahanbálvalusaide, ja 300 000 kruvdnosaš geahpedus skuvllagoluide. Dán geažil mii šaddat árvvoštallat mo mii galgat unnidit doaimmaid doppe, almmá dan haga ahte čuozašii bálvalusaid kvalitehtii.

Sisaboađuid rievdadusat

Unjárgga gieldda 2022 buori ekonomiijii leat moanát siva. Dehálamos sivva dasa ahte gielda lea plussa bealde, lea almmatge ahte sisaboahtu leamašan mealgat alibu go maid leimmet rehkenastán.

• Gielda lea ožžon 7 miljovnna kruvnnu áhpedoalloruhtarájus, ja dát lea duppal gearddi nu olu go leimmet rehkenastán
• Vearroruhta lea 5.7 miljovnna kruvnnu alibu go leimmet rehkenastán
• Stáhta lea juolludan gildii 7 miljovnna kruvnna doarjaga bahtareddjiid ovddas (rehketdoalloteknihkalaččat 3,6 miljovnna dás leat meroštallon sisaboahtun)

Goluide guoski rievdadusat

Maiddái goluid hárrái leat leamašan stuoribut rivdadusat, go maid mii leimmet rehkenastán bušehttii. Penšuvdnagolut leat lassánan sullii 5 miljovnnain kruvnnain, ja gielddalaš bajásdoallamii ge lea geavahuvvon eambbo ruhta. Dasa lassin leat badjeláiggebargguide, sadjásaččaide ja liigeveahkkái golahuvvon 5 miljovnna kruvnna eambbo go bušehttii lei várrejuvvon.

• Penšuvdnagoluide lei várrejuvvon 8 miljovnna kruvnna, muhto rehketdoallu čájeha ahte mii leat geavahan 13 miljovnna kruvnna
• Gieldda visttiid bajásdoallamii lei bušahtas várrejuvvon 3,4 miljovnna kruvnna, muhto rehketdoallu čájeha min leat geavahan badjelmeari miljovnna kruvnna dasa
• Oastimii, mii guoská bálvalusbuvttadeapmai, lei várrejuvvon 27.5 miljovnna kruvnna, muhto rehketdoallu čájeha gieldda leat oastán 34 miljovnna kruvnna ovddas, mii mearkkaša 6.5 miljovnna kruvdnosaš badjelmeari golahusa

Lassigeavahus mii vuolgá badjeláiggebargguin

Badjeláiggebargguide lei bušeahta mielde biddjon 1.3 miljovnna kruvnna, muhto rehketdoallu čájeha min leat geavahan 4.6 miljovnna kruvnna dása. Lassigeavahus badjeláiggebargguide lea 3.3 miljovnna kruvnna. Leat njealje doaibmaovttadaga (ovdal mannan čavčča ođđasitorganiserema), main váldooasis leat leamašan ollu badjeláiggebarggut:

• Divššu ja fuolaheami ovttadat lea geavahan 1,9 miljovnna kruvnna badjeláiggebargguid gokčamii, ja dát lea 1,2 miljovnna kruvnna eanet go bušehttii lei várrejuvvon      
• Veahkkebálvalus lea geavahan 1.2 miljovnna kruvnna badjeláiggebargguid gokčamii, ja dát lea miljovnna kruvnna eanet go bušehttii lei várrejuvvon
• Oahppogáldu lea geavahan 949 000 kruvnnu badjeláiggebargguid gokčamii, ja dát lea 735 000 kruvnna eanet go bušehttii lei várrejuvvon
• Teknihka ovttadat lea geavahan 258 000 kruvnna badjeláiggebargguid gokčamii, ja dát lea 186 000 kruvnna eanet go bušehttii lei várrejuvvon

Sadjásaččat

• Sadjásaččaid bálkái lei bušeahtas várrejuvvon 4,7 miljovnna kruvnna. Rehketdoallu čájeha min leat geavahan 5.89 miljovnna kruvnna sadjásaččaide. Dát mearkkaša dan ahte mis leamašan 1.2 miljovnna kruvnna badjelmearegeavahus sadjásaččaid bálkkáheapmái, ja dás leat guokte doaibmaovttadaga, main badjelmearegolut leamašan alladat
• Oahppogáldu lea geavahan 1,3 miljovnna kruvnna sadjásaččaid bálkáheapmai, ja dat lea 550 000 kruvnna eambbo go bušehttii lei rehkenaston
• Veahkkebálvalus lea geavahan 1.4 miljovnna kruvnna sadjásaččaid bálkáheapmái, ja dat lea 800 000 kruvnna eambbo go bušehttii lei rehkenaston

Lassivehkiid bálká

Lassiveahkkái lei bušeahtas várrejuvvon 950 000 kruvnna. Rehketdoallu čájeha min leat geavahan 1.47 miljovnna kruvnna, ja dát mearkkaša ahte badjelmearigolahus lassivehkiid bálkáheapmái lea leamašan 500 000 kruvnna. Dán oktavuođas golmma doaibmaovttadagas lea leamašan alimus badjelmearigolahus:

• Veahkkebálvalus lea geavahan 487 000 kruvnna lassivehkiid bálkáheapmai, ja dat lea 205 000 kruvnna eambbo go bušehttii lei rehkenaston
• Teknihka ovttadat lea geavahan 349 000 kruvnna lassivehkiid bálkáheapmai, ja dat lea 348 000 kruvnna eambbo go bušehttii lei rehkenaston
• Oahppogáldu lea geavahan 165 000 lassivehkiid bálkáheapmái, ja dat lea 165 000 kruvnna eambbo go bušehttii lei rehkenaston

Háhkamat ja foanddat

Unjárgga gielda lea jagis 2022:s investeren 30 miljonna kruvnna ovddas. Dan viđa stuorimus háhkamii gullet:

• Njiđggu duolvačáhcestašuvdna
• Gieldda geainnuid asfáltabidjan
• Sirdaguoppe buhtistanrusttet
• Vuonnabađa Luemeravda ássanviessoguovlu
• Suovvejohkii aláščáhceálddis

Gieldda vealgi ja ruđat dispafoanddas

Unjárgga gielddas lea 174 miljovnna kruvdnosaš vealgi, mas 149 miljovnna kruvnna lea luotna iežamet investeremiidda. 24 miljovnna kruvdnosaš luotna lea joaŧkkalutnii, nugo ovdamearkka dihtii álggahanluotna viessobáŋkku várás.

Gielddas lea otnábeaivvi 27.7 miljovnna kruvnna foanddain (disposišuvdnafoanda). 2022:s foandda lea lassánan sullii 2 miljovnnain kruvnnain.

Bálkkášanfoanddas lea 25.5 miljovnna kruvnna, ja 2022:s dohko lasihuvvon 4 miljovnna kruvnna. Buohccidikšuid foanda lea 5.2 miljovnna kruvnna, ja dát foanda lea lassánan 0.9 miljovnnain kruvnnain. Dáid foanddaid sáhttá geavahit máksit bálkkášumiid KLP:i.

Rievdadeapmi mii guoská doaibmaovttadagaid bušeahttačuovvoleami bargodábiide

Dán jagi leat bušeahttačuovvoleami bargodábit (rutiinnat) rievdaduvvon. Gielddadirektevrras leat dál mánnosaš rapporterenčoahkkimat doaibmaovttadagain bušeahttačuovvoleami birra. Dát mearkkaša ahte mii geahččat ollugo juohke doaibmaovttadat lea golahan iehčas bušeahttaruđaid. Dán čuovvoleami ulbmiliin lea:

• buoridit bušeahttastivrema
• garvit alla lassigoluid doaibmaovttadagain
• oahppat iehčamet meattahusain vai nákcet ráhkadit realisttalabbot bušeahtaid boahtte jahkái